Co nás čeká

Hudební seminář

Termíny výuky, akcí

Plánované akce:

Březen

12. 3. Výuka ve třídě

17. 3. Koncert laureátů Beethovenových Teplic

19. 3. Výuka ve třídě

 

FOTOGALERIE HS

Facebook školy

Instagram školy

Youtube školy

Naši partneři

 

IMG_1444.JPGIMG_1476.JPGIMG_1479.JPGIMG_1479.JPGIMG_1562.JPGIMG_1577.JPGIMG_5987.JPGIMG_5991.JPGIMG_6008.JPGIMG_6011.JPGIMG_6014.JPGIMG_6018.JPGIMG_6033.JPGIMG_6037.JPGIMG_6039.JPGIMG_6044.JPGIMG_6052.JPGIMG_6083.JPGIMG_6087.JPGIMG_6088.JPGIMG_6122.JPGIMG_6131.JPGIMG_6136.JPGIMG_6137.JPGIMG_6138.JPGIMG_6139.JPGIMG_6140.JPGIMG_6141.JPGIMG_6142.JPGIMG_6147.JPGIMG_6148.JPGIMG_6155.JPGIMG_6156.JPGIMG_6158.JPGIMG_6149.JPGIMG_6159.JPG

 

 

PROFESOR STANISLAV ŠEBEK
 

  V malebné vesničce Bošov, ležící v Českomoravské vrchovině, se narodil dne 12. 11. 1925 Stanislav Šebek, páté dítě manželů Albíny a Rudolfa Šebkových. Když se začal Stanislav batolit, zjistili rodiče dvě zásadní věci, které zcela ovlivnily Stanislavův život. Zjistili, že je nevidomý, nejspíše z důvodu prodělané infekční nemoci v těhotenství matky. Jako jakýsi protipól vnímali u kloučka skvělé sluchové vnímání, které již v takto raném věku pomáhalo děťátku lépe se orientovat v prostoru.  Bravurně rozpoznával hlasy svých blízkých, rychle se učil a měl výbornou paměť. V předškolním věku si jeho talentu všiml farář Bartoš v Žumberku na pravidelných nedělních mších, upozornil tehdy rodiče na Standův výborný rytmus, přednes, zpěv a absolutní sluch.  Zprostředkoval a doporučil jim ústavní školku, dále pak základní školu pro nevidomé děti v Praze na Hradčanech. Kázal rodičům, že by byla škoda takový talent u dítěte nepodpořit. Proto se po složitém rozhodování, zda dát dítě do cizího prostředí, velkého města a vídat ho jen o víkendech, svátcích, a prázdninách, ocitl malý Stanislav na místě, které ho dále ovlivnilo na celý život.

   Stanislav si ze studií na Hradčanském ústavu odnesl mnoho krásných vzpomínek, i přes prvotní stesk po domově, převážily pozitivní stránky- získání přátel na celý život a rozvíjení talentu, jeho největší záliby- lásky k hudbě. Základní školu absolvoval s výborným prospěchem, jeho velký hudební talent sílil. Zároveň se učil cizím jazykům a rozhodoval se, jaký typ studia dále zvolí. Zvítězila pražská Státní konzervatoř, kterou absolvoval v roce 1947. Studoval též skladbu u profesora Josefa Křičky, na jehož hodiny často vzpomínal. V době studií se blíže seznámil s chovancem hradčanského ústavu Jaroslavem Fliegrem, který přišel o zrak asi v šestnácti letech. Jaroslav se stal Stanislavovým nejlepším přítelem, scházeli se pravidelně i po studiích, hráli spolu na klavír, besedovali a vzpomínali na pobyt v Praze.

   Jako mladý jinoch si Stanislav přivydělával hraním s vesnickými muzikanty na zábavách, plesech a dalších společenských akcích. Jeho nejoblíbenějším hudebním nástrojem se v té době stávají varhany, na které hrál opravdu mistrovsky. Hrával ve všech kostelích v okolí rodné vsi do vzdálenosti čtyřiceti kilometrů, všude ho znali a začínali si vážit jeho umění v tak mladém věku.

   V roce 1947 začínal navštěvovat mimořádné přednášky na FFUK v Praze- hudební dějiny a estetiku. V té době začal také vyučovat na Ústavní hudební škole v Praze hru na klavír, intonaci, harmonii a sborový zpěv. Po únoru 1948 byl ústav změněn na Státní pedagogickou školu pro nevidomé, pro něj zde již pracovní místo nezůstalo, jelikož byl věřící. Proto hledal místo jinde, třeba i varhanické. To se mu podařilo v Bohosudově a započal novou životní etapu. Rodiče se přestěhovali se Stanislavem, získali malý klášterní byt a Stanislav se stal kantorem (profesorem hudby) na zdejším chlapeckém církevním gymnáziu. V roce 1950 Státní bezpečnost internovala všechny duchovní, Stanislav musel s rodiči prostory gymnázia opustit, klášterní byt vyklidit a odstěhovat se do přiděleného bytu v prvním poschodí na náměstí, proti kostelu nad kadeřnictvím. V roce 1951 byl zatčen a několikrát vyslýchán Státní bezpečností, od uvěznění ho ochránila pouze jeho slepota. Gymnázium bylo v roce 1951 zrušeno, Stanislav tedy vyučoval soukromě doma.

   Tato doba byla pro Stanislava, jeho blízké a přátele velice těžká. V tu dobu se už Stanislav zcela oddal kantorské profesi, na gymnáziu získal řadu profesních zkušeností a dále je rozvíjel v improvizované učebně doma- ve skromné učebně stávaly dva klavíry pianino a křídlo, také harmonium. Na skříni ležely nástroje dechové, v koutě stávalo skromné vybavení zvýrazňující prostor hudební učebny. V letech 1954 – 55 mu nabídl Závodní klub Elpor v Bohosudově možnost vyučovat v jeho prostorách. Tuto nabídku přijal. Později vyučoval v budově kulturního domu Olympie- zde pouze hře na klavír. Nástroje dechové, harmoniky a sólový zpěv učil  i nadále ve svém bytě.

   50. léta znamenala pro Stanislava možnost uplatnění varhanní hry v kostele v Bohosudově. Stal se varhaníkem a ředitelem kůru. Hrával na varhany i v sousedních farnostech v Chabařovicích, Novosedlicích, Trnovanech, byl spoluzakladatelem chrámového sboru. Tehdy komponoval hudbu chrámovou i světskou. Skladatelské úspěchy a mnoho koncertů na sebe nenechalo dlouho čekat. Rovněž se setkal s jinými hudebními osobnostmi, což jeho  hudební zkušenosti znásobilo.

   V roce 1957 se oženil s Alicí Níčovou z Chebu, též dobrou muzikantkou a zpěvačkou. Alice vyučovala hře na klavír v Krupce. V roce 1958 se jim narodila dcera Marie, která byla požehnáním jejich vztahu. I ona podědila hudební nadání, které rodiče i prarodiče rozvíjeli. Navštěvovala ZUŠ obor zpěv a klavír. Nakonec jí hudební dráha nebyla souzena a stala se z ní zdravotní sestra. Její čtyři děti (Stanislav se dožil narození vnuka Jindřicha a vnučky Marie) hudebním nadáním  také oplývají, pokračují v rodinné hudební tradici a prosazují uchování památky svého dědečka.

   Stanislavova pedagogická činnost pokračovala v Chabařovicích, v Lidové škole umění, kde působil od roku 1960. Za působení na hudební škole prošly pod jeho vedením stovky žáků. Též připravoval zpěváky k profesionálním výkonům a zkouškám na konzervatoře či hudební školy. Jeho žáky byli např.: Nataša Romanová (pozdější sólistka ND v Praze), Naďa Šormová (též sólistka ND), Alena Plicková (sólistka v divadle v Teplicích a Ústí n/L, jeho dlouholetá spolupracovnice a přítelkyně). Mnozí se věnovali studiu hudby na středních školách, pedagogických fakultách, konzervatořích (např. Jana Novotná, Jan Pobuda, Pavel Krs). S posledním zmíněným- Pavlem Krsem, byl Stanislav dále v kontaktu. Pavel se stal učitelem hudby v Chabařovicích, mnoho se toho od Stanislava naučil, byl skoro jako jeho druhý otec. Stanislav se po dlouhá léta podílel na organizaci veřejných vystoupení různého typu, spolu se ženou se staral v Domě kultury v Krupce o hudebně založený dorost, o víkendech vyučoval soukromě zpěvu budoucí učitelky v MŠ a další studenty. Žačky jeho ženy Květa Sadílková, Ludmila Jindřichová a dcera Marie Šebková založily Krupské trio, které Stanislav se svou ženou vedl. Toto hudební uskupení nechybělo u mnoha tradičních společenských akcí s kulturním programem. Mnoho hudebních setkání a koncertů bylo dále pořádáno Domem kultury v Krupce spolu s jedním z přátel- dirigentem smyčcového orchestru v Krupce Otakarem Truncem.  Z přátelství vznikla řada hudebních děl např.: pochod „Ať žije Krupka“, pochod „Interiér“. Dalším přítelem byl též dirigent- Bohumil Berka. Třetím přítelem této životní etapy se stal Bohdan Ostroveršenko. Dlouhá léta přátelství lemovala řada koncertů, hudební spolupráce i rodinných setkání. Stanislav byl Bohdanovým rádcem a učitelem, přátelství a hudební zkušenosti si předávali spolu s jejich ženami.

  Největší hudební láskou byla hra na varhany. V kostelích a kaplích okolí Bohosudova byl Stanislav častým hostem a zprostředkovatelem hudebního zážitku. Dokázal mnoho nástrojů bravurně naladit, v případě potřeby opravit. Když mu byla hra na varhany zakázána, brával s sebou harmoniku. Další oblíbenou činností byl zápis skladeb, které zapisoval nejdříve Braillovým písmem pro sebe, poté diktoval z prvopisu zapisovateli (např. manželce, švagrové, později I. Polívkové, O. Truncovi, B. Ostroveršenkovi).

  Tento významný skladatel, hudebník a pedagog skonal náhle dne 11. 5. 1984 a zanechal po sobě stovky skladeb- církevních i světských, spoustu zarmoucených přátel a žáků, rodinu. Obohatil šířením svého nadání a pedagogickou činností Bohosudov na dlouhé roky dopředu a zanechal v srdcích těch, které znal, úžasné vzpomínky a inspiraci. Přes svůj handicap se stal jednou z nejvýznamnějších hudebních osobností své doby a podporovatelem hudebního života na Teplicku.

 

Náhradní hudební nauka

Naše úspěchy

GRATULUJEME

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

NAŠI ABSOLVENTI 2022/2023

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

BOŘEŇSKÁ ČARODĚJNICE

 

Dne 19. dubna se konala v Bílině soutěž Bořeňská čarodějnice v populárním zpěvu. Naše škola zde měla své zastoupení. V kategorii uměleckých škol soutěžily za naši školu žákyně ze třídy paní učitelky Petry Čížkové a přivezly nám krásná ocenění. V kategorii 1.- 5. třída získaly Emílie Bendová 3. místo a Tereza Čížková 2. místo. V kategorii 6.- 9. třída obsadily Aneta Vlasáková 3. místo a Anna Berčová 1. místo. Žákům i paní učitelce moc gratulujeme a přejeme spoustu dalších úspěchů.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

VEJPRTSKÝ DROZD

 

Dne 30. března proběhlo výběrové kolo v pěvecké soutěži Vejprtský drozd ve Vejprtech. V tomto kole za naši školu postoupily do finále žačky Emílie Bendová a Tereza Čížková ze třídy paní učitelky Petry Čížkové. Finále proběhlo 21. dubna. Tereza Čížková v kategorii 1.třída- 8 let získala 1. místo a Emílie Bendová v kategorii 9 - 10 let získala také 1. místo. Gratulujeme za krásnou reprezentaci naší školy a přejeme spoustu dalších úspěchů.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

CORDELIA BORJA RODRIGUEZ

 

 

ze třídy p. uč. Moniky Vášové, získala v Ústředním kole soutěže ve hře na zobcovou flétnu 1. místo. Moc gratulujeme. :)

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

TEPLICKÉ FLAUTOHRY 23.04.2022

 

Dne 23. dubna se konala soutěžní přehlídka Teplické Flautohry na Konzervatoři v Teplicích. Soutěž je vždy skvěle zorganizovaná a panuje tam výborná atmosféra. Velmi populární mezi dětmi jsou hudební workshopy, kde se děti mohou skvěle kreativně odreagovat. Součástí soutěžního dne bylo překvapení poroty. Zahrála tři originální skladby, které inspirovaly a pobavily nejenom soutěžící, ale i kantory a rodiče. Do soutěže se hlásí žáci  z celé České republiky a tudíž úroveň je pestrá a vysoká.

 

Za naší školu byly vyslány 2 žákyně ze třídy paní učitelky Moniky Vášové.

 

Cordelia Borja Rodriguez, se ve 3. kategorii v sólové hře na zobcovou flétnu umístila na 1. místě a dostala vyjímečné ocenění za muzikální výkon. Obdržela nádherný dárek, sopránovou flétnu od firmy Clarina.

 

Flétnistka Klára Košová se umístila na 1.místě ve 4.kategorii.

 

Velké poděkování patří i naší skvělé korepetitorce Pavle Vasserbauer.

Teplické Flautohry jsou skvělou investicí nejenom pro děti, ale i jejich kantory, kteří mají možnost prožít víkend plný hudby, inspirativních výkonů a příjemné atmosféry.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

A JE TO TADY!

 

V pondělí 4. dubna se v ZUŠ Litvínov konalo krajské kolo ve hře na zobcovou flétnu.

Naše žákyně zabojovaly a získaly skvělá umístění.

 

Klára Košová obdržela 2. místo

Cordelia Borja Rodriguez 1. místo

 

s postupem do ústředního kola!

Děvčatům gratulujeme!!

Velké poděkování patří jejich paní učitelce Monice Vášové a za korepetici Pavle Vasserbauer.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

K 1. MÍSTU

 

Klára Košová a Cordelia Borja Rodriguez z flétnové třídy p. uč. Vášové, získaly v okresním kole soutěže ve hře na zobcovou flétnu, 1. místo s postupem do Krajského kola! To se bude konat 4. dubna v Litvínově.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

starší úspěchy v Archivu