Co nás čeká

Hudební seminář

Termíny výuky, akcí

Plánované akce:

Duben

2. 4. Koncert saxofonové třídy prof. Jermáře,

17. 4. Komorní koncert Severočeské filharmonie Teplice

30. 4. Výuka ve třídě

 

FOTOGALERIE HS

Facebook školy

Instagram školy

Youtube školy

Naši partneři

 

IMG_1444.JPGIMG_1476.JPGIMG_1479.JPGIMG_1479.JPGIMG_1562.JPGIMG_1577.JPGIMG_5987.JPGIMG_5991.JPGIMG_6008.JPGIMG_6011.JPGIMG_6014.JPGIMG_6018.JPGIMG_6033.JPGIMG_6037.JPGIMG_6039.JPGIMG_6044.JPGIMG_6052.JPGIMG_6083.JPGIMG_6087.JPGIMG_6088.JPGIMG_6122.JPGIMG_6131.JPGIMG_6136.JPGIMG_6137.JPGIMG_6138.JPGIMG_6139.JPGIMG_6140.JPGIMG_6141.JPGIMG_6142.JPGIMG_6147.JPGIMG_6148.JPGIMG_6155.JPGIMG_6156.JPGIMG_6158.JPGIMG_6149.JPGIMG_6159.JPG

 

 

PROFESOR STANISLAV ŠEBEK
 

  V malebné vesničce Bošov, ležící v Českomoravské vrchovině, se narodil dne 12. 11. 1925 Stanislav Šebek, páté dítě manželů Albíny a Rudolfa Šebkových. Když se začal Stanislav batolit, zjistili rodiče dvě zásadní věci, které zcela ovlivnily Stanislavův život. Zjistili, že je nevidomý, nejspíše z důvodu prodělané infekční nemoci v těhotenství matky. Jako jakýsi protipól vnímali u kloučka skvělé sluchové vnímání, které již v takto raném věku pomáhalo děťátku lépe se orientovat v prostoru.  Bravurně rozpoznával hlasy svých blízkých, rychle se učil a měl výbornou paměť. V předškolním věku si jeho talentu všiml farář Bartoš v Žumberku na pravidelných nedělních mších, upozornil tehdy rodiče na Standův výborný rytmus, přednes, zpěv a absolutní sluch.  Zprostředkoval a doporučil jim ústavní školku, dále pak základní školu pro nevidomé děti v Praze na Hradčanech. Kázal rodičům, že by byla škoda takový talent u dítěte nepodpořit. Proto se po složitém rozhodování, zda dát dítě do cizího prostředí, velkého města a vídat ho jen o víkendech, svátcích, a prázdninách, ocitl malý Stanislav na místě, které ho dále ovlivnilo na celý život.

   Stanislav si ze studií na Hradčanském ústavu odnesl mnoho krásných vzpomínek, i přes prvotní stesk po domově, převážily pozitivní stránky- získání přátel na celý život a rozvíjení talentu, jeho největší záliby- lásky k hudbě. Základní školu absolvoval s výborným prospěchem, jeho velký hudební talent sílil. Zároveň se učil cizím jazykům a rozhodoval se, jaký typ studia dále zvolí. Zvítězila pražská Státní konzervatoř, kterou absolvoval v roce 1947. Studoval též skladbu u profesora Josefa Křičky, na jehož hodiny často vzpomínal. V době studií se blíže seznámil s chovancem hradčanského ústavu Jaroslavem Fliegrem, který přišel o zrak asi v šestnácti letech. Jaroslav se stal Stanislavovým nejlepším přítelem, scházeli se pravidelně i po studiích, hráli spolu na klavír, besedovali a vzpomínali na pobyt v Praze.

   Jako mladý jinoch si Stanislav přivydělával hraním s vesnickými muzikanty na zábavách, plesech a dalších společenských akcích. Jeho nejoblíbenějším hudebním nástrojem se v té době stávají varhany, na které hrál opravdu mistrovsky. Hrával ve všech kostelích v okolí rodné vsi do vzdálenosti čtyřiceti kilometrů, všude ho znali a začínali si vážit jeho umění v tak mladém věku.

   V roce 1947 začínal navštěvovat mimořádné přednášky na FFUK v Praze- hudební dějiny a estetiku. V té době začal také vyučovat na Ústavní hudební škole v Praze hru na klavír, intonaci, harmonii a sborový zpěv. Po únoru 1948 byl ústav změněn na Státní pedagogickou školu pro nevidomé, pro něj zde již pracovní místo nezůstalo, jelikož byl věřící. Proto hledal místo jinde, třeba i varhanické. To se mu podařilo v Bohosudově a započal novou životní etapu. Rodiče se přestěhovali se Stanislavem, získali malý klášterní byt a Stanislav se stal kantorem (profesorem hudby) na zdejším chlapeckém církevním gymnáziu. V roce 1950 Státní bezpečnost internovala všechny duchovní, Stanislav musel s rodiči prostory gymnázia opustit, klášterní byt vyklidit a odstěhovat se do přiděleného bytu v prvním poschodí na náměstí, proti kostelu nad kadeřnictvím. V roce 1951 byl zatčen a několikrát vyslýchán Státní bezpečností, od uvěznění ho ochránila pouze jeho slepota. Gymnázium bylo v roce 1951 zrušeno, Stanislav tedy vyučoval soukromě doma.

   Tato doba byla pro Stanislava, jeho blízké a přátele velice těžká. V tu dobu se už Stanislav zcela oddal kantorské profesi, na gymnáziu získal řadu profesních zkušeností a dále je rozvíjel v improvizované učebně doma- ve skromné učebně stávaly dva klavíry pianino a křídlo, také harmonium. Na skříni ležely nástroje dechové, v koutě stávalo skromné vybavení zvýrazňující prostor hudební učebny. V letech 1954 – 55 mu nabídl Závodní klub Elpor v Bohosudově možnost vyučovat v jeho prostorách. Tuto nabídku přijal. Později vyučoval v budově kulturního domu Olympie- zde pouze hře na klavír. Nástroje dechové, harmoniky a sólový zpěv učil  i nadále ve svém bytě.

   50. léta znamenala pro Stanislava možnost uplatnění varhanní hry v kostele v Bohosudově. Stal se varhaníkem a ředitelem kůru. Hrával na varhany i v sousedních farnostech v Chabařovicích, Novosedlicích, Trnovanech, byl spoluzakladatelem chrámového sboru. Tehdy komponoval hudbu chrámovou i světskou. Skladatelské úspěchy a mnoho koncertů na sebe nenechalo dlouho čekat. Rovněž se setkal s jinými hudebními osobnostmi, což jeho  hudební zkušenosti znásobilo.

   V roce 1957 se oženil s Alicí Níčovou z Chebu, též dobrou muzikantkou a zpěvačkou. Alice vyučovala hře na klavír v Krupce. V roce 1958 se jim narodila dcera Marie, která byla požehnáním jejich vztahu. I ona podědila hudební nadání, které rodiče i prarodiče rozvíjeli. Navštěvovala ZUŠ obor zpěv a klavír. Nakonec jí hudební dráha nebyla souzena a stala se z ní zdravotní sestra. Její čtyři děti (Stanislav se dožil narození vnuka Jindřicha a vnučky Marie) hudebním nadáním  také oplývají, pokračují v rodinné hudební tradici a prosazují uchování památky svého dědečka.

   Stanislavova pedagogická činnost pokračovala v Chabařovicích, v Lidové škole umění, kde působil od roku 1960. Za působení na hudební škole prošly pod jeho vedením stovky žáků. Též připravoval zpěváky k profesionálním výkonům a zkouškám na konzervatoře či hudební školy. Jeho žáky byli např.: Nataša Romanová (pozdější sólistka ND v Praze), Naďa Šormová (též sólistka ND), Alena Plicková (sólistka v divadle v Teplicích a Ústí n/L, jeho dlouholetá spolupracovnice a přítelkyně). Mnozí se věnovali studiu hudby na středních školách, pedagogických fakultách, konzervatořích (např. Jana Novotná, Jan Pobuda, Pavel Krs). S posledním zmíněným- Pavlem Krsem, byl Stanislav dále v kontaktu. Pavel se stal učitelem hudby v Chabařovicích, mnoho se toho od Stanislava naučil, byl skoro jako jeho druhý otec. Stanislav se po dlouhá léta podílel na organizaci veřejných vystoupení různého typu, spolu se ženou se staral v Domě kultury v Krupce o hudebně založený dorost, o víkendech vyučoval soukromě zpěvu budoucí učitelky v MŠ a další studenty. Žačky jeho ženy Květa Sadílková, Ludmila Jindřichová a dcera Marie Šebková založily Krupské trio, které Stanislav se svou ženou vedl. Toto hudební uskupení nechybělo u mnoha tradičních společenských akcí s kulturním programem. Mnoho hudebních setkání a koncertů bylo dále pořádáno Domem kultury v Krupce spolu s jedním z přátel- dirigentem smyčcového orchestru v Krupce Otakarem Truncem.  Z přátelství vznikla řada hudebních děl např.: pochod „Ať žije Krupka“, pochod „Interiér“. Dalším přítelem byl též dirigent- Bohumil Berka. Třetím přítelem této životní etapy se stal Bohdan Ostroveršenko. Dlouhá léta přátelství lemovala řada koncertů, hudební spolupráce i rodinných setkání. Stanislav byl Bohdanovým rádcem a učitelem, přátelství a hudební zkušenosti si předávali spolu s jejich ženami.

  Největší hudební láskou byla hra na varhany. V kostelích a kaplích okolí Bohosudova byl Stanislav častým hostem a zprostředkovatelem hudebního zážitku. Dokázal mnoho nástrojů bravurně naladit, v případě potřeby opravit. Když mu byla hra na varhany zakázána, brával s sebou harmoniku. Další oblíbenou činností byl zápis skladeb, které zapisoval nejdříve Braillovým písmem pro sebe, poté diktoval z prvopisu zapisovateli (např. manželce, švagrové, později I. Polívkové, O. Truncovi, B. Ostroveršenkovi).

  Tento významný skladatel, hudebník a pedagog skonal náhle dne 11. 5. 1984 a zanechal po sobě stovky skladeb- církevních i světských, spoustu zarmoucených přátel a žáků, rodinu. Obohatil šířením svého nadání a pedagogickou činností Bohosudov na dlouhé roky dopředu a zanechal v srdcích těch, které znal, úžasné vzpomínky a inspiraci. Přes svůj handicap se stal jednou z nejvýznamnějších hudebních osobností své doby a podporovatelem hudebního života na Teplicku.

 

Prohlídka školy

Naše úspěchy

GRATULUJEME

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

V sobotu 23. března se konal 4. ročník kytarové přehlídky Kytarové pódium. Letos byl v porotě i jeden z nejlepších pedagogů na kytaru pan Rostislav Coufal.

Eliška Švermová ze třídy p. uč. Natálie Hudečkové, je žákyní 1. ročníku, ale věkem již patřila do 3.kategorie. Byla to její první soutěžní zkušenost a diplom za účast nás velmi potěšil!

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

NAŠI ABSOLVENTI 2022/2023

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

BOŘEŇSKÁ ČARODĚJNICE

 

Dne 19. dubna se konala v Bílině soutěž Bořeňská čarodějnice v populárním zpěvu. Naše škola zde měla své zastoupení. V kategorii uměleckých škol soutěžily za naši školu žákyně ze třídy paní učitelky Petry Čížkové a přivezly nám krásná ocenění. V kategorii 1.- 5. třída získaly Emílie Bendová 3. místo a Tereza Čížková 2. místo. V kategorii 6.- 9. třída obsadily Aneta Vlasáková 3. místo a Anna Berčová 1. místo. Žákům i paní učitelce moc gratulujeme a přejeme spoustu dalších úspěchů.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

VEJPRTSKÝ DROZD

 

Dne 30. března proběhlo výběrové kolo v pěvecké soutěži Vejprtský drozd ve Vejprtech. V tomto kole za naši školu postoupily do finále žačky Emílie Bendová a Tereza Čížková ze třídy paní učitelky Petry Čížkové. Finále proběhlo 21. dubna. Tereza Čížková v kategorii 1.třída- 8 let získala 1. místo a Emílie Bendová v kategorii 9 - 10 let získala také 1. místo. Gratulujeme za krásnou reprezentaci naší školy a přejeme spoustu dalších úspěchů.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

CORDELIA BORJA RODRIGUEZ

 

 

ze třídy p. uč. Moniky Vášové, získala v Ústředním kole soutěže ve hře na zobcovou flétnu 1. místo. Moc gratulujeme. :)

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

TEPLICKÉ FLAUTOHRY 23.04.2022

 

Dne 23. dubna se konala soutěžní přehlídka Teplické Flautohry na Konzervatoři v Teplicích. Soutěž je vždy skvěle zorganizovaná a panuje tam výborná atmosféra. Velmi populární mezi dětmi jsou hudební workshopy, kde se děti mohou skvěle kreativně odreagovat. Součástí soutěžního dne bylo překvapení poroty. Zahrála tři originální skladby, které inspirovaly a pobavily nejenom soutěžící, ale i kantory a rodiče. Do soutěže se hlásí žáci  z celé České republiky a tudíž úroveň je pestrá a vysoká.

 

Za naší školu byly vyslány 2 žákyně ze třídy paní učitelky Moniky Vášové.

 

Cordelia Borja Rodriguez, se ve 3. kategorii v sólové hře na zobcovou flétnu umístila na 1. místě a dostala vyjímečné ocenění za muzikální výkon. Obdržela nádherný dárek, sopránovou flétnu od firmy Clarina.

 

Flétnistka Klára Košová se umístila na 1.místě ve 4.kategorii.

 

Velké poděkování patří i naší skvělé korepetitorce Pavle Vasserbauer.

Teplické Flautohry jsou skvělou investicí nejenom pro děti, ale i jejich kantory, kteří mají možnost prožít víkend plný hudby, inspirativních výkonů a příjemné atmosféry.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

A JE TO TADY!

 

V pondělí 4. dubna se v ZUŠ Litvínov konalo krajské kolo ve hře na zobcovou flétnu.

Naše žákyně zabojovaly a získaly skvělá umístění.

 

Klára Košová obdržela 2. místo

Cordelia Borja Rodriguez 1. místo

 

s postupem do ústředního kola!

Děvčatům gratulujeme!!

Velké poděkování patří jejich paní učitelce Monice Vášové a za korepetici Pavle Vasserbauer.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

K 1. MÍSTU

 

Klára Košová a Cordelia Borja Rodriguez z flétnové třídy p. uč. Vášové, získaly v okresním kole soutěže ve hře na zobcovou flétnu, 1. místo s postupem do Krajského kola! To se bude konat 4. dubna v Litvínově.

 

http://www.zuskrupka.cz/sites/default/files/page/2021/06/60x40%20%20web.jpg

 

starší úspěchy v Archivu